Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Prezident Středoafrické republiky Faustin-Archange Touadéra a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes telefonicky jednali o posílení bezpečnostní spolupráce obou zemí a o boji proti terorismu v africkém státě, informuje agentura AFP.
„Ruská strana potvrdila svou ochotu pokračovat v pomoci Středoafrické republice v oblasti posilování národního hospodářství a suverenity a bezpečnosti země,“ uvedl Kreml v prohlášení. Oba činitelé také mluvili o boji proti teroristické hrozbě a zajištění stability v africké zemi, kde přes deset let trvá občanská válka.
Sněmovna dnes nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Předloha předpokládá, že ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt.
Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňovali v debatě pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Schvalování předlohy by mělo pokračovat v pátek.
Ruský parlament dnes schválil zákon, který zakazuje propagaci života bez potomků. V zemi, která se i kvůli své agresi na Ukrajině potýká s úbytkem mladých lidí, budou za zveřejňování zmínek o spokojeném životě bezdětných dospělých hrozit vysoké pokuty, napsala agentura AFP. Zákonodárci rovněž přijali normu zakazující adopci dětí lidmi ze zemí umožňujících změnu pohlaví.
Rusko v posledních letech zvýraznilo snahu bránit šíření liberálních společenských hodnot prosazujících se v západních zemích; režim v Moskvě tyto hodnoty označuje za úpadkové.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
