Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.
Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Už v září přitom Kreml varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, potvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Bezpečnostní situace v ČR se podle čtyř pětin Čechů kvůli válce na Ukrajině zhoršila, dvě třetiny lidí mají obavy z rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Více než polovina občanů ale není ochotna Česko v případě napadení bránit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa. ČTK jeho výsledky poskytla Alžběta Chrobáková, mluvčí organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa spravuje.
Podle průzkumu 67 procent dotázaných věří, že bezpečnost ČR zvyšuje členství v NATO, a dvě třetiny Čechů se domnívají, že aliance v případě napadení Česka zasáhne na jeho obranu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
