Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ministr energetiky Herman Haluščenko ráno uvedl, že cílem kombinovaného vzdušného útoku Rusů byly objekty sloužící k výrobě a distribuci energie po celé zemi. Úřady ve Volyňské a Záporožské oblasti informovaly o blíže neupřesněném poškození energetické a kritické infrastruktury. Výbuchy podle agentury Reuters otřásly také černomořským přístavem Oděsa.
DTEK, největší soukromá energetická firma na Ukrajině, uvedla, že její tepelné elektrárny se znovu staly terčem ruského útoku. Ten podle ní způsobil „vážné škody“ na zařízení elektráren. Technici již začali pracovat na opravách. Společnost Ukrenergo, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, podle vyjádření firmy DTEK provedla nouzové odstávky dodávek elektřiny v Kyjevě a Kyjevské, Doněcké a Dněpropetrovské oblasti. Dílčí odstávky mezitím oznámila také Oděsa.
Ukrajinci podle médií už měsíce nervózně očekávali další velký ruský raketový útok v obavách, že by mohl zasadit ránu už tak poškozenému energetickému systému země. Nastává totiž zimní období a panují obavy z dalších dlouhých výpadků v dodávkách energií, jako už země zažila kvůli ruským útokům v minulosti.
Rusko při svém rozsáhlém útoku vyslalo dnes ráno na Ukrajinu 120 raket několika typů a také 90 dronů. Protivzdušná obrana zničila přes 140 vzdušných cílů, na odražení útoku se podílely také stíhačky F-16, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Údery podle něj způsobily škody na energetické infrastruktuře.
Rusko v noci provedlo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl ministr zahraničí Sibyha.
„Bezpilotní letouny a rakety proti mírumilovným městům, spícím civilistům a kritické infrastruktuře. To je skutečná odpověď válečného zločince Putina všem, kteří mu nedávno volali a navštívili ho. Potřebujeme mír prostřednictvím síly, ne appeasement,“ napsal na sociální síti X Sybiha s odkazem na politiku ústupků či usmiřování.
Sybiha ve svém příspěvku patrně narážel na nedávný telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po něm varoval, že podobné telefonáty ničím nepřispívají ke spravedlivému míru a varoval před „otevřením Pandořiny skříňky“, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
