Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Přístup nazývaný Team Europe (Tým Evropa) chce ve své nastávající pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství prosazovat český zástupce v Evropské komisi (EK) Jozef Síkela (STAN). Řekl to na dnešní konferenci středoevropské pobočky Aspen Institute v Praze. Ústředním principem tohoto přístupu je zkombinovat silné stránky evropských států, institucí a unie jako takové kvůli maximální společné síle a pozitivnímu vlivu na partnery unie, dodal.
„Přístup Team Europe posiluje náš vliv na světové scéně. Využitím naší kolektivní síly dosahujeme výsledků, kterých by žádný jednotlivý členský stát nemohl dosáhnout sám,“ uvedl Síkela. Přístup by se podle něj neměl využívat jen v rámci jeho portfolia, ale i v celkové strategii nastupující komise Ursuly von der Leyenové.
Bývalý český ministr průmyslu se v projevu vrátil k energetické krizi po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Dnes můžeme říci, že jsme situaci zvládli a odolali jsme ruskému zneužívání energie jako zbraně,“ řekl. Zásadní roli v tom podle něj hrálo spojení sil celé unie. „Je to podle mě nejlepší praktický příklad výhod evropské spolupráce pro náš region,“ uvedl.
Europoslanci žádají zavedení cílenějších sankcí proti ruské „stínové flotile“, která je podle nich klíčovým zdrojem financování pokračující ruské agrese na Ukrajině. Členové EP ve dnes přijatém usnesení požádali členské státy EU, aby posílily veškeré kontroly a navýšily sledování pomocí dronů a satelitů. Rusko používá k vývozu ropy a ropných produktů do zahraničí staré tankery, často nepojištěné a s nejasným vlastnictvím, a to navzdory sankcím EU, skupiny G7 a mezinárodním sankcím. Tyto aktivity rovněž vyvolávají obavy z rizika ekologických katastrof, včetně závažných úniků ropy.
Evropský parlament v přijatém dokumentu vyzval k tomu, aby „v příštích balíčcích sankcí EU byly vůči stínové flotile přijaty cílenější sankce, jako je určení všech jednotlivých plavidel stínové flotily a jejich vlastníků, provozovatelů, správců, účtů, bank, pojišťovacích společností“, uvedl EP. Europoslanci rovněž žádají systematické postihování plavidel plujících ve vodách EU bez známého pojištění a naléhavě vyzývají EU, aby posílila své kapacity v oblasti dohledu, „zejména sledování pomocí dronů a satelitů, a aby prováděla cílené kontroly na moři“.
Členské státy by měly určit přístavy, které by byly schopny odbavovat sankcionovaná plavidla převážející ropu a zkapalněný zemní plyn, nelegální náklad by země měly podle europoslanců zabavovat bez náhrady.
„25. samostatná výsadková brigáda Sičeslav stojí v čele obrany Ukrajiny od roku 2014. Tito výsadkáři jsou jediní na Ukrajině, kteří jsou schopni seskočit padákem v téměř plné síle a se svým vybavením,“ vyzdvihuje je prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Ještě před plnohodnotnou invazí získala brigáda značné bojové zkušenosti. Bojovali o Slavjansk, Krasnyj Lyman, doněcké letiště, Avdijivku, Šachtarsk a osvobodili osady v Donbasu. Od 24. února 2022 pokračovala 25. výsadková brigáda v neochvějném odrážení nepřítele. Bojovníci podnikli protiútok v Charkovské oblasti, osvobodili Izjum a nyní bojují na obtížném Pokrovském směru,“ dodal na Twitteru.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
