Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Prezident Biden bude mít následujících 70 dní na to, aby přesvědčoval Kongres a novou administrativu, že by USA neměly opouštět Ukrajinu. Opuštění Ukrajiny by vedlo k větší nestabilitě v Evropě,“ řekl Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost USA. Napsalo o tom zpravodajství Nexta.
Britský náčelník generálního štábu Tony Radakin v novém rozhovoru uvedl, že pomalý postup Rusů je vykoupený vysokými ztrátami. V říjnu podle něj bylo na ruské straně „každý jeden den“ asi 1500 mrtvých a zraněných, což označil za nejhorší ztráty od invaze v únoru 2022.
„Rusko brzy utrpí 700 000 zabitých nebo zraněných lidí, obrovská bolest a utrpení, kterým si Rusko musí procházet kvůli ambicím (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Radakin zpravodajské společnosti BBC.
Ruská armáda shromáždila 50 000 vojáků, včetně posil ze Severní Koreje, na protiofenzívu s cílem dobýt zpět území obsazené Ukrajinci v ruské Kurské oblasti, řekli deníku The New York Times (NYT) američtí a ukrajinští činitelé. Podle Američanů dokázali Rusové vytvořit nový kontingent, aniž by stáhli jednotky z východu Ukrajiny, kde dnes ruská armáda ohlásila dobytí další vesnice.
Moskva se snaží obnovit kontrolu nad Kurskou oblastí poté, co tam Ukrajinci v létě vtrhli a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území, zřejmě ve snaze získat páku pro případná vyjednávání s Ruskem. Rusům už se od té doby podařilo část ztraceného území získat zpět.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
