Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Šest let vězení žádá ruská prokuratura pro osmašedesátiletou pediatričku Naděždu Bujanovovou za to, co úřady označují jako šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informoval o tom dnes server Mediazona. Ruská lékařka obvinění odmítá. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině. Vynesení rozsudku je naplánováno na úterý 12. listopadu.
Příčinou doktorčina stíhání se stalo tvrzení Anastasije Akinšinové, vdovy po vojákovi zabitém během invaze. Ta do ordinace lékařky přivedla sedmiletého syna na vyšetření, a když chlapec začal zlobit, vysvětlovala, že se mu stýská po otci. Pediatrička jí údajně řekla, že její muž byl pro pro Ukrajinu „legitimní cíl“ a že Rusko si vše „zavinilo samo“.
Bujanovová popírá, že by něco takového pronesla, jde podle ní o pomluvu. Podle obhájců neexistují důkazy o tom, že by se tento rozhovor uskutečnil. Podle ruské služby BBC pediatrička vyjádřila pochybnosti o příčetnosti Akinšinové, potřebuje podle ní pomoc psychologa nebo psychiatra.
Italský prezident Sergio Mattarella se dnes v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a oba podepsali dohody o obchodu nebo technologiích, informovala agentura AP. Mezi zeměmi jsou nicméně politické rozpory ohledně ruská agrese na Ukrajině, kdy Itálie coby člen NATO zdůrazňuje pomoc Ukrajině, zatímco Čína posiluje spolupráci s Ruskem.
V Bělorusku se sešli ombudsmani Ukrajiny a Ruska, kteří jednali mimo jiné o válečných zajatcích. Vyplývá to z dnešního sdělení samotných činitelů znepřátelených zemí Dmytra Lubince a Taťjany Moskalkovové na sociálních sítích, kde oba doplnili fotografie ze setkání. Naposledy se veřejní ochránci práv Ruska a Ukrajiny sešli loni v Turecku, podotkla agentura AFP.
„Repatriace těl, předání dopisů (zajatců a jejich rodin) a seznamů (válečných zajatců), to jsou hlavní výsledky interakce s ruskou stranou,“ napsal na facebooku ukrajinský ombudsman Lubinec, jenž poznamenal, že setkání na blíže neupřesněném místě běloruského území se odehrálo za účasti Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a za asistence Běloruska.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
