Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski je zklamaný, že zatím Ukrajina nepodnikla „žádný pokrok“ v exhumaci obětí volyňské tragédie. A to ačkoliv Ukrajina slíbila, že s exhumací začne do listopadu.
Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 na území dnešní západní části Ukrajiny. Tenkrát ale území spadalo do nacistickým Německem okupovaného Polska.
Rusko dnes kritizovalo nedělní prezidentské volby v Moldavsku, které podle předběžných výsledků vyhrála dosavadní prozápadní hlava státu Maia Sanduová. Podle Kremlu byly volby nespravedlivé, protože Kišiněv neumožnil hlasovat statisícům Moldavanů žijících v Rusku, zatímco volit mohli Moldavané žijící na Západě.
„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani poctivé. Byly plné manipulací,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Několika stovkám tisíc moldavských občanů, kteří žijí v Rusku, nebyla poskytnuta možnost hlasovat. Tedy velmi velká část občanů neměla možnost hlasovat, na rozdíl od těch občanů, kteří pracují v evropských zemích. Je jasné, že to nemohlo neovlivnit výsledky voleb, které není možné považovat za férové,“ řekl podle agentury TASS.
Další dobytá ukrajiská vesnice. Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další vesnici, Stepanivku u Kramatorska, připustili ukrajinští analytici.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
