Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Sněmovna by podle dnešního doporučení branného výboru měla schválit plán zahraničních misí české armády na další dva roky. Například na východním křídle NATO by mohlo působit až 2000 českých vojáků, což je o 800 víc než nyní. Celkem by podle návrhu mohlo v příštím roce sloužit v zahraničních misích až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Současný mandát pro mise platí do konce letošního roku.
Východní křídlo Severoatlantické aliance dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Čeští vojáci by měli působit v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.
Za výbušnými balíky odeslanými z Litvy do dalších evropských zemí stojí Rusko, uvedl dnes v rozhlasovém rozhovoru poradce litevského prezidenta Gitanase Nausédy. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, napsala agentura Reuters a připomněla, že jedna sabotáž, kterou vyšetřuje Německo, málem způsobila zřícení letadla.
Západní vlády a zpravodajské služby již dříve poukázaly na Rusko jako zdroj série požárů a sabotáží v Evropě, které měly destabilizovat spojence Ukrajiny, bránící se již třetím rokem ruské agresi, napsal Reuters. Připomněl, že polský deník Gazeta Wyborcza minulý měsíc psal, že balíčky, které způsobily požáry ve skladech v Británii, Německu a Polsku, byly odeslány z Litvy. Británie a Německo vyšetřují požáry v skladech v Birminghamu a Lipsku. Podle Berlína se málem zřítilo jedno letadlo, když v něm vzplál jeden z balíčků.
„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil.
Švédsko z bezpečnostních důvodů zablokovalo výstavbu 13 větrných farem u svých břehů v Baltském moři. Informoval o tom britský The Guardian.
Švédský ministr obrany Pal Jonson v pondělí řekl, že vláda zamítla 13 ze 14 žádostí o povolení ke stavbě větrných farem u pobřeží této skandinávské země. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co švédská armáda došla k závěru, že kvůli větrným elektrárnám by byla obtížnější obrana země.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
