Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Slovenský prezident Peter Pellegrini nevyhověl žádné ze čtyř žádostí slovenských občanů o povolení služby v ukrajinské armádě, které dostal od nástupu do úřadu letos v červnu. ČTK o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Bývalá hlava slovenského státu Zuzana Čaputová, která byla v úřadu i v době začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, několik souhlasů v uvedené záležitosti udělila.
Působení v cizím vojsku bez souhlasu prezidenta je na Slovensku trestným činem, za který viníkovi hrozí vězení.
Německo bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, řekla dnes na návštěvě Kyjeva ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na Ukrajinu podle prohlášení svého ministerstva zavítala, aby zemi podpořila před nadcházející zimou. Rusko, jehož invazi se Ukrajina už téměř tři roky brání, intenzivně útočí mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
„Německo stojí spolu s mnoha partnery z celého světa skálopevně na straně Ukrajiny,“ uvedla Baerbocková. „Ukrajinky a Ukrajince budeme podporovat tak dlouho, jak to budou potřebovat, aby mohli jít po cestě ke spravedlivému míru,“ dodala.
Baerbocková ocenila boj Ukrajinců, kteří se už téměř 1000 dní brání ruské invazi. Situaci vyostřují „masivní ruské nálety na civilní infrastrukturu, ofenzivy v oblasti Charkova a na Donbasu a severokorejské dodávky zbraní“.
Patnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Zranění utrpělo 11 civilistů a čtyři policisté.
Rusko v neděli večer zaútočilo také na městečko Kivšarivka na východě Charkovské oblasti. Podle regionální prokuratury zasáhlo pětipodlažní dům, v jehož troskách zemřeli tři lidé. Jednu ženu se podařilo zachránit. Kivšarivka leží jižně od Kupjansku a od frontové linie ji dělí jen několik kilometrů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
