Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Evropská unie se musí společně připravovat na hrozby a začít chápat, že bezpečnost je základem všeho, co je pro Evropany důležité. Ve své dlouho očekávané zprávě o civilní a vojenské připravenosti EU to dnes uvedl bývalý finský prezident Sauli Niinistö. O vypracování zprávy ho před sedmi měsíci požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Slovenský opoziční politik Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.
Úryvky z rozhovoru zveřejnila na platformě Telegram přední prokremelská moderátorka Olga Skabejevová, která interview vedla. „Neexistuje žádné racionální pozadí toho, že má Rusko zájem na konfliktu s celým světem,“ uvedl v interview podle agentury TASS Fico. „Stejně jako Ukrajina, tak i Rusko potřebuje vlastní bezpečnostní záruky,“ uvedl dále premiér. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.
Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.
Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
