Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Video z ukrajinského útoku na ruské letiště Lipeck-2 zveřejněno online,“ tweetuje kanál Nechta (Nexta). „Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31.“
Mírovou cenu německých knihkupců dnes na závěr Frankfurtského knižního veletrhu dostala americko-polská novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová, která se dlouhodobě zabývá moderními dějinami východní Evropy. Nová držitelka mírové ceny vyzvala k dodávkám zbraní Ukrajině a k pomoci této zemi napadené v roce 2022 Ruskem.
„Abychom Rusku zabránili v šíření autokratického politického systému, musíme Ukrajině pomoci zvítězit,“ řekla Applebaumová. „Pokud máme možnost ukončit tento hrozný kult násilí v Rusku vojenským vítězstvím, stejně jako vojenské vítězství ukončilo kult násilí v Německu, pak bychom ji měli využít,“ dodala autorka knih a esejí, v nichž už dávno varovala před agresivní protizápadní politikou ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle Applebaumové „každý, kdo volá po pacifismu a chce postoupit Rusku nejen území, ale i lidi, principy a ideály, se z historie 20. století vůbec nepoučil“. Skutečným poučením z německých dějin podle ní není, že by Němci už nikdy neměli jít do války, nýbrž že mají „zvláštní odpovědnost postavit se za svobodu“.
Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou ruských úderů v různých ukrajinských regionech a ráno ve své bilanci oznámilo sestřelení 31 nepřátelských dronů nad 12 ukrajinskými oblastmi. Celkem podle něj Rusové vyslali 49 bezpilotních letounů a dvě balistické střely Iskander-M. Třináct ruských dronů podle Kyjeva zmizelo z radarů, co se s nimi stalo, se upřesňuje. Dva drony letěly směrem na Bělorusko, dodaly ukrajinské vzdušné síly, které se nezmiňují o osudu raket a zbylých dronů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
