Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

„Jde o výzvu opravdu masivních rozměrů,“ řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konferenci ve švýcarském Lausanne. „Vyzývám civilizovaný svět, aby zvýšil podporu Ukrajiny v odstraňování min,“ uvedl. Ukrajina si podle něho vytyčila za cíl vyčistit své území od min do roku 2033, ale potřebuje pomoci zejména s výcvikem 10 000 hledačů min a sestavováním přístrojů, které terén dokážou vyčistit stokrát rychleji než lidé.
Švýcarsko pořádá konferenci, které se účastní zástupci 50 zemí a jedná se na ní o podpoře odminování Ukrajiny. To podle studie Světové banky vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun). Odstranění min je považováno za kriticky důležité pro zvýšení ukrajinské zemědělské produkce a pro návrat milionů Ukrajinců, kteří z vlasti odešli v důsledku ruské invaze.
Podle mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině miny připravily o život 399 civilistů, dalších 915 zranily. Zástupce Rozvojového programu OSN na Ukrajině Jaco Cilliers řekl agentuře Reuters, že v této zemi viděl bomby ukryté uvnitř plyšových medvídků nebo krabiček se sladkostmi.

Evropská rada vyzvala k rychlému posílení vojenské podpory Ukrajině, vyplývá ze závěrů summitu. Důležité je rovněž navýšení podpory pro ukrajinský obranný průmysl.

Český premiér Petr Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi.
„Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy,“ dodal předseda české vlády. Fiala se dnes se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.