Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Z Londýna se ukrajinský prezident Voodymyr Zelenskyj přesunul do Paříže, kde ho v Elysejském paláci přiítal francouzský prezident Emmanuel Macron.

Americká technologická společnost Anduril začne prodávat malé autonomní drony, které testovala na Ukrajině, informuje agentura Reuters. Drony mají být schopné létat až 40 minut a pokrýt vzdálenost 20 kilometrů.

Česká republika v hybridní válce vedené Ruskem podle velitele 91. skupiny informačního boje Ivo Zelinky neprohrává, ale ani nevyhrává. „Je to nyní prostě remíza. Na tento úkol český stát nemá jenom armádu, ale i další silové složky, jako jsou například tajné služby. Pokud se bavíme o odolnosti společnosti, tak tady do hry najednou přichází další ministerstva, například ministerstvo školství,“ uvedl Zelinka.
Vzorem by podle něj mohlo být Finsko, které se po ruské anexi Krymu zaměřilo na to, aby obyvatelé tak snadno nepodlehli nepřátelské propagandě. „Deset let na tom dělali přes školství a nyní je to nejodolnější společnost vůči ruským dezinformacím v rámci NATO. Finsko je dokonce tak úspěšné, že tamní pobočka (ruského zpravodajského portálu) Sputniku byla zavřena, protože nevykazovala žádné výsledky. V Česku pobočka Sputniku existuje,“ dodal Zelinka.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.