Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Británie uvalila sankce na ruské vojáky používající na Ukrajině chemické zbraně a obvinila v té souvislosti Moskvu z „kruté a nehumánní taktiky“. Mezi sankciovanými jsou jednotky radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil včetně jejich náčelníka Igora Kirillova, oznámila dnes podle agentury Reuters britská vláda.
„Spojené království nebude nečinně sedět, zatímco Putin a jeho mafiánský stát neberou žádné ohledy na mezinárodní právo, včetně Úmluvy o chemických zbraních,“ uvedl v dnešním prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy.
Počet zraněných po dnešním ruském útoku v Charkově podle starosty vzrostl na 21. Mrtvého a šest zraněných hlásí úřady v Chersonské oblasti.
Oleksandr Prokudin, šéf správy Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, dnes uvedl, že ruské síly zaútočily na město Antonivka nedaleko Chersonu. „Zatím je známo šest zraněných místních obyvatel. Jeden člověk bohužel zemřel,“ napsal na telegramu. Podle místní prokuratury zemřel 56letý muž v důsledku ruského dělostřeleckého přepadu.
Evropská unie a její členské státy důrazně odsoudily narůstající hybridní útoky ze strany Ruska vůči unijním zemím a jejím partnerům. Tyto aktivity podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella opět ilustrují bezohledné a nezodpovědné chování Moskvy a její nerespektování pravidel, která vyplývají z mezinárodního práva. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy bloku.
„Odhalili jsme zvyšující se počet velkého množství aktivit namířených proti EU a jejím členským státům, včetně kybernetických útoků, manipulací s informacemi, vměšování, případů žhářství, vandalismu a sabotáží, a to i proti naší kritické infrastruktuře,“ píše se v prohlášení. Dokument zmiňuje i problém takzvané instrumentalizace migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí, což podle něj Moskva rovněž činí.
„Rusko také nadále narušuje satelitní komunikaci, narušuje evropský vzdušný prostor a podniká fyzické útoky vůči jednotlivcům na území EU,“ dodává text s tím, že tyto kroky se snaží v rámci koordinované hybridní kampaně „rozdělit naši společnost, oslabit EU a její členské státy a podkopat naši podporu Ukrajině“. To se ale podle Borrella Moskvě nepodaří, protože podpora Kyjevu ze strany EU zůstane „pevná a neochvějná“.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
