Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov napsal, že ukrajinská armáda ostřelovala vesnici Jasnyje Zori, kde podle předběžných údajů jeden člověk zahynul a dalších 13 lidí utrpělo různá zranění. Záchranáři převážejí do nemocnic v Belgorodu 11 zraněných, z nichž dva jsou ve vážném stavu.
ČR má podle ministerstva obrany přispět k posilování východního křídla NATO, aliance ho dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině. „Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku,“ uvedl úřad.
Návrh umožňuje také působení českých vojáků v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. „Zapojení české armády v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení české armády v těchto zemích neplánuje,“ sdělilo ministerstvo.
Ukrajinská zbrojovka Ukrajinska bronetechnika podepsala balík dokumentů o spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group (CSG), a to včetně dohody o výrobě dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Informoval o tom dnes ukrajinský server Militarnyj, jehož informaci převzala i další ukrajinská média.
Zahájení licenční výroby se podle serveru plánuje na začátek příštího roku. Zvýšení dodávek dělostřelecké munice by pomohlo ukrajinským ozbrojeným silám vyřešit jeden z klíčových problémů, připomněl Militarnyj. Vyjádření CSG se ČTK snaží získat.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
