Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území. "Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového," řekl jeden z nejmenovaných představitelů.

Rusko v noci na dnešek opět masivně zaútočilo na ukrajinský energetický systém, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Údery podle něj cílily zejména na tři zařízení elektrické přenosové soustavy. Ukrajinský energetický systém nicméně dál funguje, kvůli útokům nejsou plánované žádné nouzové výpadky, dodal ministerský předseda.

Evropská unie rázně odmítá ruské jaderné hrozby v podobě úpravy nukleární doktríny země útočící na Ukrajinu. Prohlásil to dnes mluvčí unijní diplomacie v reakci na středeční slova ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderného arzenálu v případě ruského napadení konvenčními zbraněmi. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že vyjádření o změnách doktríny bylo jasným signálem pro Západ, informovaly tiskové agentury. Moskvu dnes před změnou přístupu varoval polský prezident Andrzej Duda.
Putin na středečním zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva podle návrhu změn bude považovat útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Země si v takovém případě vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud ohrozí bezpečnost Ruska, dodal Putin.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.