Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Agrese Ruska, jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, otřásá samotnými základy instituce a systému, ve kterém jsou respektována pravidla. Český prezident Petr Pavel to řekl v úterý v New Yorku v rámci panelu „Zajištění digitální budoucnosti“, který se koná na okraj Valného shromáždění OSN.
Ruská agrese vůči Ukrajině není podle Pavla regionálním konfliktem, ale situací, kdy stálý člen Rady bezpečnosti OSN vede agresi proti jiné suverénní zemi. „A proto je tak důležité nenechat Rusko v konfliktu vyhrát, protože nejen Rusko, ale i podobné režimy by to povzbudilo, že svých cílů mohou dosáhnout vojenskou silou,“ řekl Pavel.
Rusko je potřeba donutit k míru, válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vystoupil na jednání Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom agentura Reuters. Čínský představitel se na jednání ohradil proti obvinění spojenců Kyjeva, že Peking podporuje ruské tažení.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že se sám nezastaví. Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ řekl Zelenskyj. „Tahle válka nemůže jednoduše ustoupit do pozadí, tuhle válku nemohou uklidnit rozhovory. Jsou potřeba činy,“ řekl Zelenskyj. Rusko obvinil, že se s blížící se zimou chystá zaútočit na tři ukrajinské jaderné elektrárny. „A máme o tom důkazy,“ dodal.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
