Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce odnětí svobody v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Pátrání po muži vyhlásili policisté poté, co nenastoupil do vězení. V databázi hledaných lidí byl od srpna.
„Odsouzený J. P. byl na základě příkazu k dodání do výkonu trestu dodán Policií ČR do výkonu trestu,“ sdělila na dotaz ČT mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová.
Popelka vyzýval ke stržení ukrajinské vlaky loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze. Soudy mu za podněcování uložily vedle čtyřměsíčního podmíněného trestu také zákaz pobytu na území hlavního města, a to na rok a půl. Tento zákaz porušil, za což ho soudy letos v červnu poslaly na dva měsíce do vězení.
Zelenskyj o mírovém plánu
„Většina bodů z plánu závisí vyloženě na něm (Bidenovi). Na dalších spojencích také, ale jsou v něm určité body, které závisí na dobré vůli a podpoře ze strany Spojených států,“ řekl dnes. O svých záměrech chce ve Spojených státech, kam pojede příští týden, mluvit také s oběma prezidentskými kandidáty, tedy viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem.
Agentura Reuters podotýká, že Zelenskyj sice pravidelně informuje, že na plánu dál pracuje, ale o jeho obsahu toho zatím moc neprozradil.
„Celý plán závisí na rychlých rozhodnutích našich partnerů. Plán závisí na rozhodnutích, která by měla padnout mezi říjnem a prosincem, aniž by tento proces nabíral zpoždění,“ řekl ukrajinský prezident. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.
Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.
Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
