Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce kritik předchozího vedení Angely Merkelové, zastánce pomoci Ukrajině a předseda CDU Friedrich Merz. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala. CDU/CSU by volby podle současných průzkumů s více než 30 procenty hlasů vyhrála, Merz by se tak mohl stát příštím německým kancléřem. Volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční příští září.
Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal dnes list The Wall Street Journal (WSJ). Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Obě země se podle deníku už před konfliktem potýkaly s úbytkem populace a další ztráta obyvatel na ně bude mít z dlouhodobého hlediska devastující vliv. V odhadech WSJ přitom není zahrnut počet civilních obětí.
Celkové počty obětí ruské války na Ukrajině lze jen odhadovat. Rusko ani Ukrajina oficiální statistiky svých vojenských ztrát neuvádějí a někdy zveřejňují počty, kterým se všeobecně nedůvěřuje. WSJ nyní píše, že v bojích padlo přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a dalších 400.000 jich bylo zraněno. Odkazuje se přitom na informace lidí obeznámených se situací a utajovaný ukrajinský odhad ztrát z dřívějška letošního roku.
Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200.000 a zraněných přibližně 400.000, píše americký deník.
Ruská armáda podnikla v noci na dnešek dronový útok na energetická zařízení v ukrajinské Sumské oblasti, která se nachází u hranic s Ruskem. Na platformě Telegram to ráno uvedla regionální správa, podle níž musely být na záložní energetické systémy připojeny některé objekty kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice nebo vodovodní systémy. Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci sestřelilo 34 z 51 ruských dronů, píše Ukrajinska pravda. Moskva hlásí likvidaci 16 ukrajinských dronů nad ruským územím.
„Škody jsou v Konotopském, Ochtyrském a Sumském okrese,“ uvedla sumská oblastní správa k následkům ruského vzdušného útoku. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci podle ní v tomto regionu sestřelila 16 ruských útočných dronů typu Šáhed. Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny a sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam na začátku srpna pronikla ukrajinská armáda a obsadila část ruského území. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
