Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov na sociálních sítích ocenil pomoc Litvy v obranné válce proti Rusku. Nejjižnější pobaltská země se nyní rozhodla pro další podpůrný finanční balíček pro Ukrajinu, který pomůže i s výrobou domácích ukrajinských dronů „Litva poskytne 10 milionů eur na financování našich prostředků dlouhého doletu, včetně raketového dronu Palanytsia. Jedná se o obrovskou podporu, která pomůže Ukrajině bránit se ještě účinněji,“ oznámil Umerov.
Kreml ve středu prohlásil, že pokud by Spojené státy dovolily Ukrajině zasáhnout hluboko v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS, což je rozhodnutí, které již bylo podle Moskvy přijato, Rusko by na to reagovalo „odpovídajícím způsobem“. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden v úterý na otázku, zda zruší omezení pro používání raket ATACM Kyjevem, odpověděl, že jeho administrativa „na tom nyní pracuje“. Z toho zřejmě ruské vedení vyvozuje závěr, že o povolení již bylo rozhodnuto. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dříve řekl, že americká vláda se již jen rozmýšlí, jak informaci podat médiím.
Zároveň to označil za potvrzení důvodů, které Kreml údajně měl v roce 2022 pro rozpoutání dobyvačné války. „Každé z těchto rozhodnutí, přijímaných kolektivně Západem a následně připisovaných Ukrajině, je dalším potvrzením oprávněnosti, nezbytnosti a nevyhnutelnosti speciální vojenské operace,“ řekl Peskov.
Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi popřel, že by země dodala Rusku balistické rakety. „Teherán v žádném případě nedodal balistické rakety do Ruska,“ řekl ve svém projevu. Zároveň si „šťouchl“ do západních lídrů, které označil za „závisláky na sankcích“. „Měli by si položit otázku, jak je možné, že Írán může vyrábět a prodávat vyspělé zbraně,“ řekl na jejich adresu. Zároveň však zdůraznil, že jde rozhodně jen o drony a munici.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
