Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Americká televize CNN zveřejnila údajnou popravu ukrajinských zajatců ruskou armádou. Video má pocházet z dronu. K válečnému zločinu mělo dojít u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, kde momentálně zuří prudké boje. „Tento postup ruských vojáků je podle našich informací schválený přímo Kremlem,“ řekl CNN generální prokurátor Ukrajiny Andrij Kostin. Jeho úřad prý vyšetřuje již 28 takových činů od začátku plnohodnotné invaze. Zemřít mělo tímto způsobem nejméně 62 ukrajinských vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na základně Ramstein setkal i s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem. „Diskutovali jsme o obsahu nově oznámeného balíčku na podporu obrany ve výši 250 milionů dolarů a o dalších obranných potřebách Ukrajiny,“ řekl po jednání Zelenskyj. Je to podle něj klíčem k úspěchu na bojišti.
„Tento balíček přinese více kapacit, které budou odpovídat vyvíjejícím se požadavkům Ukrajiny, včetně dodatečné podpory ukrajinské protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ komentoval Austin.
Šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů vyzvalo šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území.
Josep Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev rovněž podporují a pro využití jimi dodaných zbraní nestanovují žádné podmínky.
Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS).
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
