Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ministři obrany zemí EU se dnes shodli, že do konce roku by mělo být v Evropské unii vycvičeno 75.000 ukrajinských vojáků. Po skončení neformální ministerské schůzky v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Výcvik by měl podle Borrella probíhat co nejblíže Ukrajině, nicméně nikoli na jejím území.
Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků, řekla v Praze předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. „Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci,“ řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou. „Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru,“ podotkla. Je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.
Tři mrtvé včetně dítěte si dnes vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. Podle agentury Reuters to oznámil charkovský starosta Ihor Terechov.
„Okupanti zabili dítě přímo na dětském hřišti. Zraněni byli nejméně tři další lidé,“ citoval Reuters Terechova. Další dva lidé zahynuli ve 12podlažní budově, která po útoku začala hořet.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
