Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinští výsadkáři ukázali video z útoku ze zálohy na nepřítele v Kurské oblasti. Podrobnosti ve videu z pohledu první osoby výsadkáře 82. výsadkové AFU brigády.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120.000 vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace. Oznámil to dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, informuje ruská tisková agentura RIA Novosti.
Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a mimo jiné Rusku poskytl běloruské území pro invazi na Ukrajinu. Lukašenko dnes uvedl, že bělorusko-ukrajinská hranice je zaminovaná „jako nikdy předtím“ a že ukrajinské jednotky utrpí obrovské ztráty, pokud se ji pokusí překročit.
„O jeden most méně,“ napsal velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ve svém příspěvku, v němž most přesně nelokalizoval. Ruský telegramový kanál Mash, který má kontakty na ruské bezpečnostní složky, ale uvedl, že jde o most přes řeku Sejm poblíž vesnice Zvannoje. Při útoku byly podle tohoto zdroje použity americké salvové raketomety HIMARS.
„Letectvo nadále připravuje nepřítele o logistické schopnosti přesnými vzdušnými údery, což výrazně ovlivňuje průběh nepřátelských akcí,“ napsal Oleščuk. Zároveň poděkoval ukrajinským pilotům za jejich profesionalitu a dosažené výsledky.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
