Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Pravděpodobně tři děti jsou mezi oběťmi ruského útoku na město Kosťantynivka, napsal na sociální síti šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin, podle kterého si ruský útok vyžádal 14 zabitých a 43 raněných. Stejné počty obětí hlásí i ukrajinská prokuratura.
Záchranná operace byla podle Filaškina na nějaký čas přerušena, a to z blíže neupřesněných bezpečnostních důvodů. Předpokládá se, že supermarket ve městě ve východoukrajinské Doněcké oblasti zasáhla ruská raketa Ch-38, napsal server RBK-Ukrajina.
Ukrajinská „invaze“ do Ruska: Vojáci 61. mechanizované brigády zapózovali u kanceláří ropného gigantu Gazprom v obsazeném městě Sudža.
Policie odložila vyšetřování dubnového hackerského útoku na zpravodajský web České noviny (ČN), na němž Česká tisková kancelář publikuje výběr ze svého zpravodajského servisu. V usnesení policie uvádí, že ve věci podezření z neoprávněného přístupu neznámého pachatele k počítačovému systému se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání, neboť neodhalila pachatele útoku. Z usnesení nicméně vyplývá, že stopy útoku vedou do Ruska.
Neznámý pachatel v úterý 23. dubna prolomil zabezpečení publikačního systému webu České noviny, kam umístil smyšlenou zprávu o tom, že Bezpečnostní informační službě se podařilo zabránit atentátu na nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince a smyšlené mimořádné prohlášení českého ministra zahraničí Jana Lipavského k témuž. ČTK tyto informace okamžitě dementovala. Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele zároveň ujistil, že redakční systém ČTK, jímž agentura dodává kompletní zpravodajský servis svým klientům, útokem zasažen nebyl. Útok označil za pokus poškodit dobré jméno a důvěryhodnost národní zpravodajské agentury.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
