Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Moskevský soud dnes o měsíc prodloužil vazbu francouzského občana Laurenta Vinatiera, který je stíhán pro podezření ze shromažďování informací o ruské armádě. Spolupracovník švýcarské nevládní organizace byl zatčen a obviněn počátkem června. Jeho vazba byla dnes prodloužena do 5. září. Při čekání na začátek procesu ale může být opět prodloužena, píše agentura AFP.
Několik desítek demonstrantů dorazilo dnes večer do centra Prahy, aby protestovali proti debatě zástupců ukrajinské třetí samostatné brigády s krajany. Akce se koná v divadle X10 v Charvátově ulici. Na protest dohlížejí policisté a antikonfliktní tým. Příslušníci brigády chtějí mluvit s Ukrajinci žijícími v zahraničí o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Odpůrci debaty ji označují za akci nacistickou. Pluk Azov, z jehož veteránů se v roce 2022 zformovala třetí útočná brigáda, jako nacistickou organizaci vykresluje Kreml. Moskva tím ospravedlňovala svou invazi na Ukrajinu jako boj proti nacismu.
Na místě protestu byly dnes vidět české vlajky i jedna sovětská. Nechyběli zástupci komunistické strany a nápisy „KSČM proti fašismu“. Podle jednoho z řečníků „debatuje uvnitř v divadle parta profesionálních vrahů“. „Máme tady politické procesy, máme tady politické vězně,“ tvrdil další z řečníků. „Hanba vládě,“ skandovali demonstranti.
Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad zemí Severoatlantické aliance. Napsaly to dnes agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje obeznámené se záležitostí. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Ukrajina přijetí těchto letadel zatím nepotvrdila.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
