Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajinský generální štáb potvrdil informace, že jeho jednotky zasáhly ropný sklad u vsi Polevaja v Kurské oblasti Ruska. Úder vedl k „silným explozím“ a požáru. Následky úderu nyní ukrajinská strana vyhodnocuje, píše agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla „významná ruská zařízení státu“, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra. „Doba letu takových raket, které mohou být v budoucnu vybaveny jadernými hlavicemi, k cílům na našem území bude asi 10 minut,“ uvedl ruský prezident na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu.
„Pokud Spojené státy takové plány uskuteční, budeme to považovat za ukončení jednostranného ruského moratoria na rozmisťování zbraní krátkého a středního doletu,“ pohrozil Putin. „Přijmeme zrcadlová opatření k rozmístění s ohledem na akce Spojených států, jejich satelitů v Evropě a v dalších regionech světa,“ dodal v projevu k námořníkům z Ruska, Číny, Alžírska a Indie. Spojené státy varoval, že riskují rozpoutání raketové krize ve stylu studené války.
Tuaregové v Mali bojují proti centrální vládě. Vojenská junta si na pomoc povolala ruské žoldnéře - bývalé wagnerovce, dnes Africký korpus. Povstalci ovšem v bitvě u alžírských hranic slaví vítězství, zabavili Rusům některé zbraně a techniku a jisté množství jich údajně zajali. A píšou na Ukrajinu: „Chceme vám tyto vězně předat na znamení podpory a solidarity,“ uvádí kanál Nexta.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
