Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rus se přiznal k pumovému útoku na auto v Moskvě. Tvrdí, že operaci nařídila ukrajinská SBU. Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) identifikovala muže jako Jevgenije Serebrjakova, který tvrdil, že pracuje pro Bezpečnostní službu Ukrajiny (SBU).
Ukrajina zastavením tranzitu ropy od ruské společnosti Lukoil ropovodem Družba vydírá Maďarsko a Slovensko prosazující příměří s Ruskem ve válce proti Ukrajině. Ohrožuje tak zásobování pohonnými hmotami v těchto dvou zemích. Podle agentury MTI to dnes uvedl Gergely Gulyás, který je šéfem kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána. Rusko před více než dvěma lety válku proti Ukrajině rozpoutalo; Maďarsko a jeho premiér Orbán čelí v EU kritice, že navzdory tomu udržuje s Moskvou úzké vztahy, především hospodářské.
Maďarsko a Slovensko přestaly přes Ukrajinu dostávat ropu od ruské společnosti Lukoil, protože Kyjev tuto firmu v červnu přidal na svůj sankční seznam. Podle Gulyáse je ukrajinské „vydírání“ Maďarska a Slovenska za jejich „mírový“ postoj „nespravedlivé“ a porušuje dohody s Evropskou unií, napsala maďarská agentura MTI.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard Kč) na posílení vojenských kapacit a obnovu země. Informovala o tom Evropská komise v dnešní tiskové zprávě.
Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v tiskové zprávě šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
