Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Přijetí demobilizačního zákona by mohlo znamenat opakování „chyby“ Ukrajinské lidové republiky během války proti bolševikům v roce 1918, řekl předseda parlamentu Ruslan Stefančuk.
Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes při návštěvě Paříže znovu vyjádřil nesouhlas s účastí ruských a běloruských sportovců na olympiádě. Olympijská myšlenka je podle něj o míru a soupeření podle pravidel, zatímco Rusko žádná pravidla nedodržuje. Předseda české vlády zároveň odmítl zpochybňování účasti Izraelců na sportovním zápolení pod pěti kruhy.
„Svoje postoje jsem od začátku vyjadřoval jasně, a to i do mezinárodního prostředí. Jsem velmi rád, že stejné stanovisko zaujal i Český olympijský výbor a Národní sportovní agentura,“ řekl premiér k účasti Rusů a Bělorusů.
V Rusku zatkli a umístili do vazby bývalého náměstka ministra obrany Dmitrije Bulgakova, kterého ruské úřady podezírají z korupce. S odvoláním na tajnou službu FSB to dnes napsal server Kommersant. Bulgakov působil jako náměstek šéfa resortu obrany v letech 2008 až 2022 a měl na starosti logistiku.
Čeho konkrétně se devětašedesátiletý Bulgakov podle vyšetřovatelů dopustil, ruská média neuvádějí. Kommersant připomíná, že ještě v roce 2016 obdržel vyznamenání Hrdina Ruské federace. Coby náměstek měl podle tohoto serveru na starosti technickou podporu armády, v letech 2015 až 2017 dohlížel na záležitosti spojené s výstavbou železniční trati obcházející Ukrajinu, byl také zodpovědný za zásobování ruských jednotek v Sýrii. V roce 2022 ho z funkce odvolali a přeřadili jinam.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
