Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Moskevská radnice přejmenovala náměstí Evropy u Kyjevského nádraží v ruské metropoli na náměstí Eurasie. V dokumentu, zveřejněném na webu radnice, není uveden důvod pro přejmenování náměstí, které bylo otevřeno v roce 2002 v rámci společného projektu Ruska a Belgie, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.
„Je to první příklad zbavování se poevropštěných místních názvů (v ruském hlavním městě),“ napsal server Važnyje istorii.
Přejmenování se odehrálo na pozadí prudkého ochlazení vztahů Ruska s evropskými státy po ruské invazi na Ukrajinu. Většinu zemí kontinentu ruská vláda zařadila na seznam vůči Moskvě nepřátelských států, připomněla stanice Radio Svoboda. Dodala, že úřady nezměnily názvy nedalekého Kyjevského nádraží a obchodního centra Jevropejskij.
Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Čína by podle něj měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc.
Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošní rok přinesl velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech. Za další věc považuje únavu z války, jež se promítá na obě válčící strany.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
