Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Za podvodné dnes rozhodnutí ruského soudu o odsouzení amerického novináře Evana Gershkoviche k 16 letům vězení označili vydavatel a šéfredaktorka listu The Wall Street Journal (WSJ). Soud dnes shledal amerického novináře vinným ze špionáže. Novinář i jeho zaměstnavatel obvinění odmítají, ostře kriticky se dnes vyjádřili například představitelé Británie, Německa a EU.
Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Žádná ruská televize nebude letos vysílat přenosy z olympiády v Paříži. Něco podobného se stalo naposledy v roce 1984, kdy východní blok bojkotoval olympijské hry v Los Angeles, připomíná dnes server německé veřejnoprávní televize ARD. Někteří představitelé Moskvy se navíc vymezují vůči 15 ruským sportovcům, kteří budou v Paříži soutěžit pod neutrální vlajkou.
„Televizní přenosy z olympijských her byly v Rusku vždycky hitem sledovanosti, ale zdá se, že na tom už nezáleží,“ píše ARD. Ruské televize se rozhodnutím chtějí distancovat od olympijských her, jichž se kvůli ruské agresi proti Ukrajině nesmí účastnit oficiální ruská výprava.
Dva mrtvé a pět zraněných si dnes vyžádalo ostřelování města Bilozerka na jižní Ukrajině ruskými vojsky z raketometů, oznámil šéf ukrajinské správy osvobozené části Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Rusové informovali o jednom mrtvém a dvou zraněných při náletech ukrajinských dronů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
