Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Policie stíhá sedm lidí v souvislosti s tím, že v únoru namalovali ukrajinskou vlajku v areálu ruských domů v pražské Bubenči. Za poškození věci jim hrozí až tři roky vězení. Způsobená škoda se pohybuje okolo 50.000 korun a pomalovaná oblast je památkovou zónou.
„Mohu potvrdit, že ve věci bylo zahájeno trestní stíhání. V tomto případě se jedná o trestný čin, jelikož způsobená škoda byla odborným vyjádřením vyčíslena na bezmála 50.000 korun. Sedm osob je podezřelých ze spáchání trestného činu poškození cizí věci ve třetím odstavci, jelikož se tohoto skutku dopustily na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu,“ vysvětlil mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.
Vlajku namalovali aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří se chtějí k trestnímu stíhání vyjádřit na čtvrteční tiskové konferenci. Tu svolali přímo před bytový komplex ruské ambasády ve Swaigerově ulici.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská varovala, že po rusko-ukrajinské válce by se Západ mohl spokojit s vymaněním Ukrajiny z ruského vlivu a přenechat Bělorusko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je nejbližším spojencem vůdce autoritářského režimu v Minsku Alexandra Lukašenka. Cichanouská to uvedla v rozhovoru poskytnutém polskému listu Rzeczpospolita.
„Udělejme vše, abychom to nepřipustili,“ apelovala Cichanouská. „Čas utíká a Lukašenko krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost,“ prohlásila. „Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první,“ řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.
„Mohu jednoznačně prohlásit, že (Trump) krátce po svém volebním vítězství nebude čekat na inauguraci a bude připraven okamžitě jednat jako zprostředkovatel míru. Má na to podrobné a dobře podložené plány,“ tvrdí maďarský premiér Viktor Orbán. Trump se v minulosti stavěl k další pomoci bránící se zemi skepticky a republikáni po řadu měsíců schválení nové podpory blokovali.
V dopise adresovaném „europrezidentovi“ Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán (jehož Maďarsko aktuálně předsedá Radě EU) bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
