Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Kritéria, na jejichž základě ruské úřady zařazují občany na seznam teroristů či extremistů, by podle nově předloženého návrhu zákona měla být širší, napsal list The Kyiv Independent. Návrh zákona se do Státní dumy dostal v pondělí. Americký Institut pro studium války (ISW) soudí, že Rusko se touto legislativou snaží posílit cenzuru své války na Ukrajině.
Ruský nezávislý server Meduza doplnil, že navrhovaná legislativa zvyšuje počet článků, podle nichž lze člověka v Rusku považovat za teroristu nebo extremistu, z 26 na 34.

Česká republika chce nabídnout mladým Ukrajincům žijícím v Česku bezpečné a rozvíjející prostředí pro vzdělávání, které jim umožní plnohodnotně fungovat v zemi, ale také návrat po skončení ruské agrese do jejich vlasti. Podpora identity mladých Ukrajinců je proto zásadní, ujistil na dnešním jednání ukrajinského kolegu český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Resort se podle ministerstva podílí také na reformách školství na Ukrajině. O schůzce doprovázející česko-ukrajinské mezivládní konzultace informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.