Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj poslanci jeho strany ve slovenském parlamentu vstup Kyjeva do aliance nepodpoří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na probíhajícím summitu organizace, které se účastní i zástupci Slovenska, řekl, že Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.
„Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem,“ řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na sociální síti.
Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO ve Washingtonu to dnes uvedla agentura Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby.
Norsko poskytne Ukrajině miliardu norských korun (2,18 miliardy Kč) na posílení její protivzdušné obrany. Na summitu NATO ve Washingtonu, kde členové aliance přislíbili další podporu Ruskem napadané Ukrajině, to dnes řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Ve středu přitom Norsko oznámilo, že Ukrajině daruje šest stíhacích letounů F-16.
„Ukrajinci potřebují další protivzdušnou obranu, aby ochránili obyvatele před ruskými bombami a raketami,“ uvedl Störe v prohlášení. „Brutální útoky, jichž jsme byli v posledním týdnu svědky, dokazují, proč je pro Ukrajince životně důležité posílit ochranu před ruskými vzdušnými útoky,“ dodal.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
