Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Společná akce ukrajinské tajné služby SBU a vojenské rozvědky HUR skončila požáry na letecké vojenské základně Achtubinsk v Astrachaňské oblasti, ve skladu s pohonnými hmotami v Kalači na Donu ve Volgogradské oblasti a v rozvodně elektřiny v Rostovské oblasti, napsala dnes Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje v obou tajných službách. O ukrajinských útocích na tyto tři regiony psal také Reuters, který se odvolává na své blíže nespecifikované bezpečnostní zdroje.
Velké ukrajinské podniky avizují dary na opravu poničené dětské nemocnice, která poskytuje léčbu různých nemocí včetně rakoviny a na kterou včera dopadly ruské rakety. Podle agentury Reuters ukrajinské firmy už přislíbily přibližně 300 milionů hřiven (přes 171 milionů korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval indického premiéra Narénda Módího, že se v Rusku objal se svým protějškem Vladimirem Putinem, a v den, kdy Rusko podniko masivní raketový útok na Kyjev, během kterého byla zasažena i dětská nemocnice.
„Ruská raketa zasáhla největší dětskou nemocnici na Ukrajině, jejímž cílem byli malí pacienti s rakovinou. Mnoho z nich bylo pohřbeno pod troskami. Je obrovským zklamáním a zdrcující ranou pro mírové úsilí, že se vůdce největší demokracie na světě v takový den v Moskvě objímá s nejkrvavějším zločincem na světě,“ uvedl Zelenskyj.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
