Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Výzkumný ústav STEM sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě pravidelně od poloviny 90. let. Letos stejně jako v roce 2023 klesly sympatie ve vztahu k Ukrajině. „Ty se nejprve zvýšily v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí do země. V dubnu 2022 oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 procent respondentů a respondentek, v červnu 2023 už to však bylo 33 procent a letos v červnu 29 procent. Hodnoty se tedy vrátily téměř na úroveň před začátkem invaze,“ uvedli autoři průzkumu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes rozhodl předvolat ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, a to kvůli včerejšímu ruskému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Rozhodl jsem o předvolání ruského velvyslance. Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpadem lidstva. Dostal pokyn to v Moskvě vyřídit,“ napsal Lipavský na síti X.
Rozhodl jsem o předvolání ruského velvyslance. Vrazi, kteří útočí na děti v nemocnici, jsou odpadem lidstva. Dostal pokyn to v Moskvě vyřídit.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 9, 2024
Členové slovenské a ukrajinské vlády by se letos na podzim měli sejít ke společnému jednání na Ukrajině. Předběžný termínem byl stanoven na druhou polovinu září nebo začátek října. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády po telefonátu slovenského premiéra Roberta Fica s jeho ukrajinským kolegou Denysem Šmyhalem.
Předsedové obou kabinetů si podle Bratislavy v krátké době vymění hodnocení plnění závazků, které byly přijaté na dubnové schůzce slovenské a ukrajinské vlády v Michalovcích na východním Slovensku. Zástupci obou stran se tehdy dohodli na posílení energetických propojení svých zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
