Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Jeden místní obyvatel byl zabit a další dva raněni při útoku ukrajinských sil na ruské město Belgorod, uvedl na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Region sousedí s Ukrajinou. Z okolí Belgorodu bývá podle ukrajinských médií ostřelován Charkov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím na sociálních sítích uvedl, že pondělní ruský útok na Ukrajinu si vyžádal 37 obětí a 170 raněných. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 raněných.
„Nad Belgorodem naše protivzdušná obrana sestřelila několik vzdušných cílů na příletech k městu. K velkému žalu utrpěným zraněním podlehl jeden člověk,“ napsal Gladkov a dodal, že podle předběžných údajů dva civilisté utrpěli zranění.
Gladkov o několik hodin dříve napsal, že tři mrtvé si vyžádalo ukrajinské ostřelování pohraniční vsi Nikolskoje.
Kyjev se zdržuje oficiálních vyjádření k útokům na ruském území. Moskva od počátku války tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní cíle, avšak OSN mezitím ověřila a potvrdila, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přišly o život tisíce civilistů, včetně stovek dětí.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.