Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Terčem náletu ukrajinských dronů se stala i Volgogradská oblast, kde trosky sestřelených dronů způsobily požár v rozvodně ve městě Frolovo a také ve skladě pohonných hmot ve městě Kalač na Donu, napsal na svém webu list Kommersant.
V prvním případě se plameny už podařilo uhasit, ve druhém hasiči s ohněm ráno ještě bojovali. Na sklad pohonných hmot podle zpravodajského kanálu Mash zaútočilo přinejmenším pět dronů, podle kanálu Shot zaznělo nejméně deset výbuchů.
Rostovská oblast na jihozápadě Ruska během noci čelila mohutnému útoku ukrajinských dronů, protivzdušná obrana z nich desítky zničila. Drony nicméně zapálily dva transformátory v rozvodně elektrické sítě, na místě zasahují hasiči, uvedl gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubjev na sociální síti.
„Síly protivzdušné obrany pokračují v odrážení útoku bezpilotních letounů. Informace se upřesňují,“ napsal gubernátor regionu sousedícího s Ukrajinou, která se již déle než dva roky brání ruské agresi.
Hoří rozvodna ve vsi Generalskoje. Místní obyvatelé před tím slyšeli zvuk dronu a následoval výbuch, uvedl zpravodajský kanál Ostorožno, novosti. „Všechno hoří. Právě to trefili,“ uvedl očitý svědek.
Několik zničených dronů hlásí i gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, podle kterého si nálet nevyžádal oběti, ani nezpůsobil škody. Nicméně varoval, že nebezpečí trvá.
Americký prezident Joe Biden dnes podle tiskových agentur kritizoval pondělní ruský útok na Ukrajinu s desítkami mrtvých a raněných jako „krutou připomínku brutality Ruska“ a přislíbil „nová opatření“ k posílení ukrajinské protivzdušné obranym. Tato opatření lze očekávat z nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance, který Biden hostí ve Washingtonu.
„Společně s našimi spojenci oznámíme nová opatření na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, abychom pomohli chránit její města a civilisty před ruskými údery,“ řekl americký prezident podle agentury AFP. .
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím na sociálních sítích uvedl, že pondělní útok, který mimo jiné zasáhl v Kyjevě největší dětskou nemocnici v zemi, si vyžádal 37 obětí a 170 raněných. Předchozí bilance čítala 36 mrtvých a 150 raněných.
„Pouhé znepokojení nezastaví teror. Soucit není zbraň. Je nutné sestřelovat ruské rakety. Je nutné ničit ruské vojenské letectvo tam, kde má základny. Jsou nezbytné silné kroky, které nezanechají žádný deficit bezpečnosti,“ vyzval v předvečer summitu NATO šéf ukrajinského státu, který opakovaně vybízí západní spojence, aby posílili protivzdušnou obranu napadené země a také aby Ukrajině dodali zbraně s dlouhým doletem. Ukrajina se již déle než dva roky brání ruské agresi.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
