Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Kolumbijci a Argentinci jsou mezi pěšáky ukrajinské 13. brigády Národní gardy Chartia a brání Ukrajinu u obce Lyptsi v Charkovské oblasti. Velitel jednotky má jméno "Mačeta" a má za sebou 20 let služby u argentinské pěchoty a horské pěchoty, uvedl na X bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Gerasčenko.
Podle Orbána je ruský a ukrajinský postoj k míru velmi odlišný, maďarský premiér to řekl podle Kyiv Independent.
Místopředseda STAN a europoslanec Jan Farský pokládá Orbánovu cestu do Moskvy za zlomyslnost a provokaci. „Sám nic dobrého pro Evropu nezajistí. Naopak Evropu taková sólo akce jen poškodí,“ uvedl Farský na síti X.
Opoziční hnutí ANO v prohlášení, které zaslalo ČTK, připomnělo, že Orbán navštívil v úterý, hned druhý den maďarského předsednictví v Radě EU, v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tím vyjádřil jasný postoj vůči Ukrajině,“ uvedlo hnutí. Orbán se podle ANO netajil hledáním cesty k mírovým jednáním, přičemž je musí podnítit někdo jiný než strany konfliktu. „A logicky by to měl být někdo, kdo je schopen mluvit s oběma stranami. To Orbán nepochybně je,“ uvedlo hnutí ANO.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
