Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov nařídil generálnímu štábu, aby přišel s návrhy, jak naložit s „provokacemi“ ze strany amerických strategických dronů nad Černým mořem. V prohlášení jeho ministerstvo uvedlo, že sleduje zvýšenou aktivitu amerických dronů, které podle něj provádějí průzkum a sbírají informace pro vysoce přesné západní zbraně používané ukrajinskou armádu k útokům na ruské cíle. „Dokládá to zvýšené zapojení Spojených států a zemí NATO do konfliktu na Ukrajině na straně kyjevského režimu,“ tvrdí Moskva.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 25 ukrajinských dronů, informuje ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Brjanskou oblastí dvanáct, devět nad Smolenskou oblastí, další stroje pak nad Voroněžskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.
„Ve 04:35 bezpilotní letoun zaútočil na sklad pohonných hmot v Mičurinském okresu v Tambovské oblasti. V důsledku toho vznikl nevelký požár,“ informoval na telegramu gubernátor Tambovské oblasti na západě Ruska Maxim Jegorov. Dodal, že k zásahu přijelo jedenáct hasičských jednotek. Nikomu se podle něj nic nestalo a k nejbližším obydleným místům to jsou od skladu tři kilometry. V případě nutnosti je úřady evakuují, uvedl Jegorov. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil.
Udržení jednoty Evropské unie a ochranu jejích zájmů v kontextu války na Ukrajině a rostoucí geopolitické nestability vidí jako svůj hlavní úkol končící estonská premiérka Kaja Kallasová, kterou ve čtvrtek večer nominoval summit EU na novou šéfku unijní diplomacie. Spolu s ní do vrcholných funkcí premiéři a prezidenti členských zemí vybrali německou političku Ursulu von der Leyenovou, která má dalších pět let vést Evropskou komisi, a portugalského expremiéra Antónia Costu, kterého pověřili řízením Evropské rady.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
