Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.

Spojené státy, Izrael a Ukrajina jednají o dodávce až osmi systémů protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Na svém webu to píše list Financial Times (FT) s odvoláním na pět nejmenovaných zdrojů. Deník v této souvislosti připomíná, že Izrael v dubnu oznámil, že začne vyřazovat svých osm baterií Patriot, které jsou starší než tři desetiletí, a nahradí je modernějšími systémy. Takové množství Patriotů by výrazně zlepšilo schopnost Ukrajiny čelit ruským útokům.

Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO dnes představil novinářům.
Jen 26 procent Čechů bylo nakloněno rychlému přijetí Ukrajiny do EU, stejný názor má 29 procent Maďarů, 31 procent Slováků, ale až 64 procent obyvatel Polska. Rozhovory o svém přistoupení k EU zahájil Kyjev tento týden.

Polsko podle premiéra Donalda Tuska téměř jistě ještě do červencového summitu NATO ve Washingtonu podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Informovala o tom agentura Reuters. Dohodu má v plánu v příštích dnech podepsat také Česko, potvrdily zdroje ČTK. Bezpečnostní dohodu, která slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už před dva roky brání ruské agresi, podepsala Ukrajina ve čtvrtek i s celou Evropskou unií. Kyjev na ceremonii v Bruselu zastupoval prezident Volodymyr Zelenskyj a EU předseda Evropské rady Charles Michel i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Musím společně s ministrem obrany určit, jak můžeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, zároveň ale nemůžeme oslabit obranné schopnosti Polska,“ uvedl Tusk. „Existuje 99procentní šance, že tuto dohodu s prezidentem Zelenským (před summitem) podepíšeme,“ dodal podle Reuters.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.