Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Soud v Moskvě vyhověl žádosti ruské generální prokuratury, aby ve prospěch státu propadla částka 1,4 miliardy rublů (asi 364 milionů Kč) patřící někdejšímu nejbohatšímu Rusovi a později neznámějšímu ruskému vězni Michailu Chodorkovskému, jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi a společnosti SLK na účtech banky Trast, které dříve kvůli platným právním normám nedokázali zabavit soudní exekutoři. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na svého reportéra v soudní síni.
Právní zástupci Chodorskovského ani Lebeděva se jednání soudu neúčastnili. Sami rozhodnutí soudu dosud nekomentovali, uvedla stanice Rádio Svoboda na svém webu.
V květnu 2005 byli odsouzeni v mezinárodně kritizovaném procesu za daňové úniky, privatizační podvody, praní špinavých peněz a zpronevěru. Stalo se tak poté, co se šéf tehdy největší ruské ropné společnosti Jukos znelíbil Kremlu kvůli své podpoře opozice a politickým ambicím. Propuštěn byl v roce 2013, kdy dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina milost. Nyní žije v exilu, odkud se nadále snaží bojovat proti Putinově režimu. Lebeděv vyšel na svobodu v lednu 2014, po 10,5 letech za mřížemi.
EU se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.
Dřív francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, bralo peníze z Ruska a tleskalo Vladimiru Putinovi. Jak se ale posouvá do politického mainstreamu a má stále větší šanci vládnout - možná už po volbách na přelomu června a července - zmírňuje rétoriku a Kreml už odsuzuje.
„Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ prohlásil nynější předseda strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella. Kritizoval i ruské aktivity v Africe, pro niž je v poslední době Moskva mnohdy atraktivnější než Paříž.
Mladý lídr strany a europoslanec Bardella také prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „raket střel dlouhého doletu a vojenského materiálu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. Připomněl také jaderné vybavení Moskvy, atomovými střelami ovšem disponuje i Francie.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
