Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Obyvatelé ukrajinského města Charkov šokují svým klidem. Lidé nadále relaxují u bazénu, zatímco jsou slyšet výbuchy. V důsledku útoku byl poškozen obytný bytový dům. 18 lidí bylo zraněno, 2 zemřeli.
K ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské unie a NATO na východ. Řekl to v pátek večer v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací společností BBC šéf britské pravicově populistické strany Reform UK Nigel Farage, který za to sklidil kritiku od politiků napříč politickým spektrem.
Farage, jehož strana by v nadcházejících volbách 4. července podle průzkumů měla získat miliony hlasů, řekl, že trvá na svých slovech, která zveřejnil na sociálních sítích krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Uvedl tehdy, že jde o „důsledek rozšiřování EU a NATO“. Válku na Ukrajině údajně předvídal už v roce 2014.
„Bylo mi jasné, že neustálé rozšiřování NATO a Evropské unie na východ zavdává tomuto muži (Putinovi) důvod, aby svým Rusům řekl 'Zase jdou po nás' a šel do války,“ řekl Farage v rozhovoru s BBC. „Tuto válku jsme vyprovokovali - samozřejmě je to jeho (Putinova) chyba - využil záminky, kterou jsme mu dali,“ dodal Farage.
Zpravodajské zdroje hlásí výbuch v tepelné elektrárně v Kyjevě. V hlavním městě nebyl vyhlášen žádný letecký poplach.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
