Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruský prezident Vladimir Putin nejspíš v příštích dnech zamíří do Vietnamu, kde by se měl setkat s tamním prezidentem To Lamem. Společně by se měli utvrdit v dobrých vietnamsko-ruských vztazích, píše agentura Reuters.
Prezident To Lam i vietnamská vláda vynechali o víkendu mírový summit ve Švýcarsku, kde se řešilo, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. „Žádná země by neměla dát Putinovi platformu k propagaci jeho útočné války a jinak mu umožnit normalizovat jeho zvěrstva,“ řekl agentuře mluvčí americké ambasády ve Vietnamu.
„Pokud bude moci volně cestovat, mohlo by to normalizovat do očí bijící porušování mezinárodního práva ze strany Ruska,“ doplnil mluvčí amerického velvyslanectví k návštěvě Putina v zemi.
Ruští špioni utekli, píše polský server Rzeczpospolita. Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území. Skupina pozorovala letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu, které plánovala vykolejit či vyhodit do povětří, a dokonce chystala atentáty a vraždy. Řídit je měl na dálku důstojník ruské FSB.
Tři odsouzení, čtyřiačtyřicetiletý ukrajinský politolog Jaroslav, nezletilý – v té době teprve šestnáctiletý – Artur a běloruská studentka Maryja, kterým soud vyměřil nejnižší tresty – rok až půldruhého roku vězení či polepšovny, vzápětí vyšli z vyšetřovací vazby. Ale k odpykání zbytku trestu dosud nenastoupili.
„Pokud vás ale zajímá eskalace výhružek Ruska vůči nám, západu, je zajímavé se koukat na dění kolem Baltského moře a ostrovů, jako jsou Gotland nebo Holborn. Zase tam prý Rusy ohrožujeme a bude prý třeba podniknout nějakou vojenskou akci. Stejně otevřeně o svých plánech mluvili i před invazí do Gruzie v roce 2008 a na Ukrajinu 2014,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
