Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z dnešního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem.
Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem. Dnes to podle agentury Reuters řekl maďarský premiér Viktor Orbán s tím, že aliance se každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.
Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje kontakty s Moskvou, dlouhodobě vede spory se spojenci v NATO ohledně pomoci napadené zemi. Jeho vláda odmítá Kyjevu posílat zbraně s vysvětlením, že to jen prodlužuje konflikt.
"Je absurdní, že NATO místo toho, aby nás ochraňovalo, nás, člena aliance, zatahuje do války," řekl Orbán v pravidelném rozhovoru pro státní rozhlasovou stanici Kossuth Rádió. Uvedl to v souvislosti s jednáním o možném vyslání francouzských vojenských instruktorů na Ukrajinu a k rozhodnutí některých států aliance povolit Kyjevu využívat zbraně dodávané od Západu k útokům na ruském území. "Je to tak absurdní, jako kdyby se hasič rozhodl, že bude hasit požár plamenometem," dodal Orbán.
Ukrajinská armáda informovala, že raketami Neptun zasáhla ropný terminál v přístavu Kavkaz a narušila provoz trajektů na okupovaný Krym, které převážejí náklad určený pro ruské jednotky podílející se na invazi na Ukrajinu.
Agentura DPA píše, že přístav Kavkaz leží na kose Čuška v Těmrjukském okrese a je co do objemu odbaveného zboží čtvrtý největší ruský přístav v Černém a Azovském moři. Do postavení Krymského mostu v roce 2018 z něj vyplouvaly trajekty na Krym, který Rusko Ukrajině zabralo před deseti lety. Místo je dobře napojené na silniční a železniční síť, a tak dále platí za důležitou zásobovací tepnu pro Krym.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
