Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. „Připomínáme, že na rozdíl od bezcenných ruských oznámení je zatykač ICC na ruského diktátora Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů zcela reálný a platný ve 123 zemích světa,“ doplnila v reakci na krok ruských úřadů ukrajinská diplomacie.
Zraněné si vyžádal ruský raketový útok na Oděsu. Šéf Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu uvedl, že úder zasáhl blíže neupřesněnou civilní infrastrukturu a zranil tři lidi - jednoho muže, kterého záchranáři ošetřili na místě, a dvě ženy, které byly převezeny do nemocnice.
Blíže neurčená exploze zranila podle předběžných údajů pět lidí v Belgorodu, napsal na telegramu oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Předtím se ve městě rozezněly poplašné sirény, informoval ruskojazyčný server BBC. Zraněni byli dva muži a tři ženy, výbuch také podle Gladkova poškodil 30 domů a deset vozidel.
Rusko plánuje posílat do Číny přes Kazachstán přibližně 35 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Agentuře TASS to řekl velvyslanec Kazachstánu v Rusku Dauren Abajev. To odpovídá zhruba kapacitě přepravy plynovodu Síla Sibiře, kterým nyní proudí ruský plyn do Číny. Jeho kapacita by měla do roku 2025 dosáhnout 38 miliard metrů krychlových.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
