Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO. Orbán dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.
„Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ uvedl šéf britské diplomacie v Kyjevě a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na své návštěvě.
Cameron též prohlásil, že Ukrajina má právo používat zbraně poskytnuté Londýnem i k úderům na cíle v Rusku. Je na rozhodnutí Kyjeva, jestli tak učiní. „Ukrajina má toto právo. Stejně jako Rusko útočí uvnitř Ukrajiny. Lze docela dobře pochopit, proč má Ukrajina potřebu zajistit, že se brání,“ uvedl britský ministr, jenž se během návštěvy Kyjeva setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednalo se o druhou cestu bývalého premiéra na Ukrajinu od chvíle, kdy se loni v listopadu ujal vedení ministerstva zahraničí.
Britský expremiér a nynější ministr zahraničí David Cameron ve čtvrtek navštívil Kyjev. Jeho protějšek Dmytro Kuleba ho vzal mj. ke chrámu svatého Michaela, kde je na zdi památník padlých vojáků. Vedle na náměstí si tam pak Cameron prohlédl ukázky zničených ruských vojenských vozidel.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
