Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Gubernátor Vjačeslav Gladkov později informoval o dalších dvou mrtvých v příhraničním městečku Grajvoron, čelícímu od rána „masivnímu ostřelování“, a to i z raketometů. Oba zabité civilisty zastihlo ostřelování na ulici. Další dva lidé vyvázli se zraněním a byli převezeni do nemocnice v asi 80 kilometrů vzdáleném Belgorodu. Jedna žena se podle Gladkova ještě může nacházet pod troskami.
Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži. Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství“, které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.
Litevská vláda vyčlenila 35 milionů eur (přes 885 milionů korun) na nákup munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy. Sumu dnes oznámila na sociální síti X litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Šéfka vlády ve Vilniusu už na začátku března informovala, že se tato pobaltská země připojí k české iniciativě, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Výši litevského příspěvku tehdy nesdělila.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
