Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
EU by se v nejbližších dnech měla shodnout na společných nákupech munice pro Ukrajinu, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Někteří ministři chtějí dohodu na dnešní schůzce.
EU se v březnu předběžně dohodla na plánu uvolnit miliardu eur (asi 23,5 miliardy korun) na společné nákupy dělostřelecké munice, které se ukrajinské armádě nedostává před očekávanou jarní ofenzivou. Konečné schválení však blokuje rozdílný pohled na to, od jakých výrobců mají unijní země munici nakupovat. Zatímco velká většina zemí prosazuje v rámci urychlení dodávek uzavírání smluv po celém světě, Francie se snaží do systému zapojit výhradně evropský zbrojní průmysl.
„Jsem si jistý, že v příštích dnech dohody dosáhneme,“ prohlásil Borrell. EU podle něj „nesedí a nečeká“, ale dělá vše proto, aby naplnila slib doručit do příštího března Kyjevu milion kusů dělostřelecké munice. V současnosti již chystá naplnění první části plánu, kterou je proplacení jiné miliardy eur členským zemím, jež dodají dělostřelecké granáty z vlastních skladů.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes budou jednat o pokračování vojenské podpory Ukrajiny včetně dosud neschválených společných nákupů munice či o možnostech přípravy nových protiruských sankcí. Proberou také spolupráci s dalšími zeměmi obávajícími se ruské rozpínavosti, Moldavskem a Gruzií. Bavit se budou i o důsledcích aktuální napjaté situace v Súdánu či pokračujících problémech v Tunisku.
Evropský blok se v březnu předběžně shodl na plánu uvolnit miliardu eur (asi 23,5 miliardy korun) na společné nákupy dělostřelecké munice, které se ukrajinské armádě nedostává před očekávanou jarní ofenzivou. Konečnou dohodu však blokuje rozdílný pohled na to, od jakých výrobců mají unijní země munici nakupovat.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.