Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Novinářka a humanitární pracovnice Petra Procházková převzala z rukou francouzského velvyslance v Praze Alexise Dutertra Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání „Jste legendou válečné žurnalistiky, neúnavnou bojovnicí za lidská práva i úspěšnou spisovatelkou,“ řekl Dutertre. „Umíte vysvětlit složitost geopolitických vztahů v konfliktních oblastech a zároveň vystihnout jednotlivé lidské příběhy,“ dodal velvyslanec a ocenil také její osobní odvahu a angažmá při pomoci dětem, ženám a všem obětem konfliktů.
Dutertre také vyzdvihl aktivity Procházkové v postsovětském regionu a její zaměření na dění na Ukrajině po okupaci Krymu Ruskem v roce 2014. Česká novinářka ve své děkovné řeči hovořila o aktuálních příbězích Ukrajinců, o nichž psala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Volyňskou oblast na severozápadě Ukrajiny, prohlédl si strážní věže, hlídky na souši i na vodě, ostnaté dráty, drony... „Prezident hovořil s pohraničníky, prohlédl si bezpečnostní instalace a navštívil místo, kde se stýkají hranice Ukrajiny, Polska a Běloruska,“ uvádí kanál Nexta TV.
Rusko zaútočilo na Oděsu íránskými bezpilotními letouny Shahed-136, dochází k zásahům do civilního zařízení infrastruktury. Většinu bezpilotních letounů sestřelil systém protivzdušné obrany, uvedla krajská státní správa Odesa.
Ruští okupanti se schovávají před ukrajinským dronem.
Ukrajinské letectvo: 10 z 12 íránských dronů Shahed sestřelilo nad Oděskou oblastí. Dva z bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo v oblasti přes noc 19. dubna, zasáhlo "zařízení veřejné infrastruktury", podle vojenské správy Oděské oblasti.
V ruském Novozybkově v Brjanské oblasti byla budova vojenského registračního a náborového úřadu napadena dronem, uvedl guvernér Alexander Bogomaz. Na budovu podle něj zaútočil ukrajinský dron.
Ukrajina podává 5 osobám v Luhanské oblasti oznámení o podezření z údajného šíření propagandy ve školách. Jednotlivci jsou bývalí učitelé, kteří od března 2022 spolupracovali s Ruskem v Ruskem okupovaném Starobilském okrese, uvedl ukrajinský generální prokurátor.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.