Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Pohřeb padlého vojáka ve vesnici Babynci u Buči. Lidé si klekají, když jde vsí smuteční procesí. Volodymyr Kočetov (†46) zahynul v bitvě proti ruským nájezdníkům.
Podpora Ukrajiny nemůže skončit, řekl na závěr summitu NATO francouzský prezident Macron. Podle Johnsona je na Ukrajincích, aby rozhodli, zda se má jednat o míru, píše BBC.
V Kyjevě dnes pohřbívají čtyřicetišestiletou chirurgičku Natalii, která zahynula při havárii autobusu poblíž frntové linie. Do kláštera sv. Michala dorazilo několik desítek lidí.
Rusko dnes oznámilo, že od počátku invaze na Ukrajině zajalo nebo se mu vzdalo celkem přes 6000 ukrajinských vojáků. Mluvčí ruského ministerstva obrany to podle agentury TASS řekl novinářům, když komentoval středeční informace o tom, že si Rusko s Ukrajinou vyměnily 144 zajatců. To byla podle agentury Unian dosud největší výměna od začátku ruské vojenské agrese v sousední zemi.
„Celkový počet zajatých ukrajinských vojáků nebo těch, kteří se vzdali, je více než šest tisíc,“ uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Agentura AFP poznamenala, že tuto informaci nebylo možné ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k ruskému prohlášení zatím nevyjádřil.
Mluvčí ruského resortu obrany zároveň potvrdil informaci o výměně 144 válečných zajatců na každé straně. Podle Konašenkova se odehrála „na přímý rozkaz vrchního velitele ruských ozbrojených sil,“ tedy prezidenta Vladimira Putina.
O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chce OKD rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku, uvedl šéf OKD Roman Sikora.
V roce 2023 chce mít OKD deset aktivních porubů, celková produkce by příští rok mohla dosáhnout 1,3 milionu tun černého uhlí, z toho asi 880.000 tun bude energetického uhlí. OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu ale postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela.
Podle původních plánů měla těžba v OKD skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD schválilo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého čtvrtletí roku 2023.
„Rozhodnutí o prodloužení těžby vychází ze tří důležitých skutečností. Zaprvé ze snahy vlády a ministerstva financí zajistit dostatek uhlí minimálně pro dvě následující topné sezony, zadruhé z obrovské poptávky tuzemských zákazníků, kterou vyvolaly výpadky dodávek černého uhlí z východu kvůli ruské agresi na Ukrajině, a zatřetí z dostatečně vysokých cen černého uhlí na světových trzích, které udržují OKD v zisku,“ uvedl Stanjura.
Městečko Černigov v Polesí se pomalu obnovuje. Lidé se snaží opravovat svá obydlí a čistit infrastrukturu.
V Madridu dnes končí třídenní summit Severoatlantické aliance, na kterém se vůdci tří desítek členských zemí NATO zavázali posílit východní křídlo bloku, stupňovat obrannou pomoc Ukrajině a formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance.Jde o reakci na útok Ruska proti Ukrajině; samo Rusko bylo v nové alianční strategii označeno za přímou a hlavní hrozbu.
Českou delegaci na summitu vede premiér Petr Fiala, doprovázený ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem zahraničí Janem Lipavským. Ještě před dnešním jednáním Severoatlantické rady, věnovaném boji proti terorismu a potravinové krizi či vytvoření inovačního fondu NATO, se má Fiala na okraji summitu sejít s korejským prezidentem Jun Sok-jolem, se kterým bude jednat o prohloubení hospodářské spolupráce.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.